Logo Sokol

T. J. Sokol Písek

Členské příspěvky

Všechny oddílové a spolkové příspěvky se hradí pouze na účet T. J. Sokol Písek:

  • Číslo účtu: 9666857001/5500
  • Zpráva pro příjemce: Příjmení a jméno člena
  • Všestrannost - Variabilní symbol: 1
Oddělení Příspěvek Celkem
Oddílový Spolkový1
Rodiče a děti (zkr. RD)2 1 400 Kč 300 Kč 1 700 Kč
Plavání (vč. Plavání RD2) 1 700 Kč 300 Kč 2 000 Kč
Předškoláci 1 700 Kč 300 Kč 2 000 Kč
Mladší žactvo 1 700 Kč 300 Kč 2 000 Kč
Starší žactvo a dorost 1 700 Kč 300 Kč 2 000 Kč
Mladší ženy / muži 1 700 Kč 600 Kč 2 300 Kč
Starší ženy 1 700 Kč 300 / 600 Kč 2000 / 2300 Kč
Gymnastika 2 300 Kč 300 Kč 2 600 Kč
Sálová kopaná (mladší3) 2 300 Kč 600 Kč 2 900 Kč
Sálová kopaná (starší) 800 Kč 300 / 600 Kč 1100 / 1400 Kč
Párová akrobacie 1 000 Kč 300 Kč 1 300 Kč
Gymnastika Rapant4 2 000 Kč 300 Kč 2 300 Kč

1 Každý člen Sokola je povinen si zakoupit spolkovou (sokolskou) známku pro daný cvičební rok, která zaručuje členství a pojištění. Známka pro děti a důchodce stojí 300 Kč, pro dospělé 600 Kč. Známka se platí pouze jednou, tj. pokud jste již členem Sokola (např. jiného oddílu), známku platit nemusíte.

2 Rodič je jako doprovod zdarma.

3 V ceně je zahrnuto i klasické cvičení mladších mužů (úterky od 19h).

4 V průběhu roku je nutné zaplatit ještě další příspěvek ve výši 2500 Kč pro DDM.

Obsazenost prostor

Rezervace (datum, čas, prostory, účel pronájmu, počet šaten) posílejte na e-mail pisek@sokol.eu.

Ceník pronájmu pro nečleny T. J. Sokol Písek.

Platby probíhají výhradně na účet T. J. Sokol Písek č. 9666857001/5500.

Další informace získáte od tajemníka jednoty.

Historie Sokola

Historie České obce sokolské

Sokol je česká tělocvičná organizace, která vznikla v roce 1862. Byla inspirována řeckým ideálem všestranně rozvinutého člověka (kalokagathia) a německým tělocvičným hnutím (Turneři). Sokol u svých členů rozvíjí obratnost, rychlost, zdatnost, sílu a v neposlední řadě také vlastenectví.

V druhé polovině 19. století byly České země součástí Rakouské monarchie. Její tehdejší císař František Josef I. v roce 1861 vydal na nátlak menšinových národů tzv. Schmerlingovu ústavu. Ta omezila absolutistickou moc císaře zřízením říšského zákonodárného sboru a uvolnila tím atmosféru v zemích Habsburské monarchie. V Českých zemích se tak lidé začali sdružovat do nejrůznějších spolků (pěveckých, uměleckých, turistických či sportovních). A právě toho využili dva hlavní zakladatelé Sokola – Miroslav Tyrš a Jindřich Fügner.

Společně s dalšími spoluzakladateli svolali 16. 2. 1862 ustavující valnou hromadu, na které založili Tělocvičnou jednotu Pražskou (později přejmenována na Tělocvičnou jednotu Sokola Pražského). Ze začátku se cvičilo v soukromé tělocvičně patřící spoluzakladateli Sokola Janu Malypetrovi. Po roce se už ale sokolové přesunuli do vlastní sokolovny v dnešní Sokolské ulici. Dalšími spoluzakladateli Sokola byli například Josef Barák, bratři Grégrovi nebo Emanuel Tonner.

Jméno Sokol bylo přijato za oficiální název organizace až v roce 1864 na návrh Emanuela Tonnera. Užívat se ovšem začalo až v roce 1870. Sokolský znak, vznikl také později - poprvé se objevil jako součást sokolského periodika Věstník, který vycházel koncem 19. století. Na návrh Miroslava Tyrše pak bylo stanoveno ústřední heslo Sokola: „Tužme se“ a na návrh Josefa Baráka se sokolové zdravili pozdravem „Nazdar“. Tykání a oslovování se „bratře“ navrhl Jindřich Fügner. První sokolský prapor vytvořil malíř Josef Mánes.

Ještě v roce 1862 vzniklo celkem 12 jednot (např. v Příbrami) a Sokol se začal postupně rozšiřovat nejen po Českých zemích, ale i do jiných států. Od roku 1869 v něm mohly cvičit i ženy. Miroslav Tyrš v roce 1871 založil časopis Sokol a v roce 1873 vydal dílo Základové tělocviku, ve kterém vytvořil českou tělocvičnou soustavu a názvosloví, kterým se Sokol řídí dodnes.
K 20. výročí založení Sokola uspořádali pražští sokolové v roce 1882 slavnostní vystoupení na Střeleckém ostrově v Praze. Tato akce odstartovala tradici tzv. všesokolských sletů, které se od té doby konají každých 6 let. Svět tělovýchovy Sokol obohatil výstavbou závodních drah, sportovních hřišť a tělocvičen (sokoloven), které se staly neoddělitelnou součástí každého českého a moravského města nebo větší obce. V roce 1904 došlo ke sloučení všech českých sokolských jednot do organizace ČOS (Česká obec sokolská).

Vlajka České obce sokolské

Sokolové se během 1. světové války hlásili do československých legií, po válce fungovali ve městech jako dozor a bránili rabování a chaosu. Tvořili základ nově vznikající československé armády. Největší rozkvět zažil Sokol během I. republiky – v roce 1938 měl asi 1 milión členů. Poté byl zakázán nacisty a následně i komunisty. Obnoven byl až v roce 1990. V roce 1994 byla založena mezinárodní nevládní organizace Světový svaz sokolstva. V současnosti se sokolové věnují téměř každému sportu, pořádají výlety do přírody, veřejná vystoupení (např. akademie či všesokolské slety), různé závody a workshopy.

Kontakt

Kde nás najdete

T. J. Sokol Písek podporují

Město Písek Národní sportovní agentura Jihočeský kraj